Semínkovna, co to je a jak funguje?
Co je to semínkovna?
Semínkovna je místem, kde můžete svobodně sdílet a vyměňovat přebytky semínek z domácího semenaření z vašich zahrádek. Semínka musejí být výhradně nemořená a z chemicky neošetřovaných rostlin.
Semínkovny jsou svobodná iniciativa pro každého.
Zapojit se může skutečně kdokoliv. V rámci Semínkoven si bezplatně vyměňujeme malá množství semínek určených pro osobní nekomerční využití. Vycházíme ze svobodného přístupu k osivu, jako jednoho ze základních práv člověka.
Podpořte i vy biodiverzitu ve svých zahrádkách svobodným sdílením osiva. Připojte se k iniciativě a založte Semínkovnu i ve vaší obci nebo navštivte jednu z existujících semínkoven.
Jak semínková knihovna funguje?
Fungování semínkové knihovny je jednoduché. Z nabídky semínek si zájemce vybere ta, která chce zkusit vypěstovat a s nimiž chce semenařit ve své zahrádce. Bere si jen to osivo, které opravdu plánuje vysít, pro danou plodinu má odpovídající podmínky a v ideálním případě ji umí pěstovat.
Semínka pak ve správný čas vyseje na vhodné místo ve své zahradě. Vybere ty nejlepší zdravé rostliny, označí si je a nechá jejich semínka plně dozrát. Poté je sklidí, dosuší a zbaví nečistot. Semínka po malých dávkách (minimální počet semínek je 10 kusů) zabalí do sáčků, které popíše a následně vrátí zpět do semínkové knihovny, aby si je mohl půjčit někdo další.
Jaká je role semínkových knihoven?
Ačkoliv se to na první pohled může zdát, semínková knihovna nenabízí pouze semínka zdarma. Jejím posláním je také osvěta. Upozorňuje na důležitost semínek, která jsou dnes často opomíjená a lidé mají tendenci brát je jako samozřejmost. Přitahuje pozornost k lokálně adaptovaným nehybridním odrůdám, připomíná postupy tradičního domácího semenaření a motivuje k návratu k přírodnímu zahradničení bez zbytečné chemie. Je v ní i špetka aktivismu, díky němuž můžeme bojovat za naše právo na svobodný přístup k osivu.
Poslání může mít semínková knihovna spoustu, záleží na lokálních potřebách a naladění dané komunity.
Zde je výčet toho, co dalšího může být součástí poslání semínkové knihovny:
- zvýšení návštěvnosti veřejné knihovny a větší zapojení komunity,
- vytvoření sítě zkušených uchovatelů lokálně adaptovaných odrůd a dalších aktivně semenařících lidí,
- vzdělávání v oblasti semenaření,
- vyjádření legitimního nároku na svobodné sdílení a přístup k osivu,
- bezpečné alternativa ke GMO osivu,
- vytvoření zdroje lokálně adaptovaného volně sprášeného/nehybridního osiva,
- podpora lokální komunity zahrádkářů,
- zachování ohrožených a komerčně nenabízených odrůd,
- podpora genetické rozmanitosti,
- přenos důležitých znalostí a zkušeností z jedné generace na druhou,
- hlubší spojení s přírodou,
- zachování tradičních zvyků, tradičního jídla a kuchyně,
- vytvoření zdroje osiva i pro ty, kteří si jej nemohou dovolit kupovat,
- budování soběstačnosti dané komunity, prevence hladu,
- propagace zdravé stravy,
- propagace přírodních postupů v zahradničení.
Semínkovny v České republice
Síť semínkových knihoven v České republice založila v roce 2015 Klára Hrdá jako iniciativu Semínkovna. Inspirovala se ve Francii, kde se setkala s tamější verzí semínkových knihoven – les grainothèques (grenotékami).
V průběhu osmi let působení iniciativy v České republice se do ní zapojilo více než 230 míst. Záhy se stala inspirací i na sousedním Slovensku, kde postupně vznikla už zhruba desítka semínkových knihoven – Semienkarní. V roce 2023 se otevřela první semínková knihovna také v sousedním Polsku, která se taktéž inspirovala v České republice.
