Zapojte se do vzniku nové evropské legislativy: Řekněte svůj názor

Publikováno 5.12.2023

V předchozích příspěvcích jsem vás informovala o chystané legislativě na území EU, konkrétně o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii. Jelikož tento zákon přináší několik sporných bodů, rozhodli jsme se oslovit poslance EU parlamentu s následujícím textem. Pokud by vás naše iniciativa inspirovala a chtěli byste se také připojit, určitě můžete text našeho dopisu využít a zaslat jej zástupcům MZ, českým poslancům v EU parlamentu (zejména z výboru pro zemědělství)…

Pokud se chcete k dané legislativě vyjádřit přímo směrem k EU komisy, máte možnost do 7.12. 2023 zde: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13083-Rozmnozovaci-material-rostlin-a-lesnich-drevin-revidovana-pravidla-_cs

Svůj hlas můžete připojit i k petici, kterou iniciovala organizace Arche Noah: Raise our forks for diversity! – Sign the EU seed laws petition here

Návrh této legislativy v českém jazyce najdete zde: https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:02951036–1cac-11ee-806b-01aa75ed71a1.0008.02/DOC_1&format=PDF a dodatky https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:02951036–1cac-11ee-806b-01aa75ed71a1.0008.02/DOC_2&format=PDF

Aktuálně připravujeme text dopisu také k návrhu „sesterské“ legislativy týkající se deregulace nových GMO/NGT, o kterém jsem vás také již informovala. Jakmile bude hotov, nasdílím vám i tento text.

Text našeho dopisu najdete níže:

Dne 4.12.2023

Vážený pane….., poslanče Evropského parlamentu,

dovolujeme si Vás, coby zvoleného zástupce občanů České republiky do Evropského parlamentu, oslovit s žádostí, abyste se zasadil o změny v návrhu Nařízení Evropského parlamentu a rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii.

Jako Spolek občanů dlouhodobě používáme a prosazujeme přirozené přístupy v zemědělství (ekologické postupy bez chemie), které zajišťují produkci zdravých potravin, regenerují půdu a okolní krajinu a podporují biodiverzitu. Tato zásadní a důležitá biodiverzita, rozmanitost odrůd je podmíněna ochranou a rozvojem krajových místně adaptovaných odrůd, a tzv. starých, nehybridních odrůd.

Mnoho našich odrůd zeleniny již mnoho let semenaříme a vytváříme tak rostliny přizpůsobené místní půdě a klimatických podmínkách, a proto odolné chorobám a škůdcům.

Velmi nás tak znepokojuje nařízení evropského parlamentu a rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, které je v současné době projednáváno ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Argumenty podporující tento návrh říkají, že pro semenné banky, uchovatele a farmáře mají platit stejná pravidla a regulace jako pro neporovnatelně větší osivářské firmy se zcela jinými cíli (firmy podnikající v agrárním sektoru).

S tímto nemůžete souhlasit, protože cílem semenných bank, uchovatelů, farmářů a malopěstitelů je podporovat diverzitu rostlin, odrůd a druhů, podporovat diverzitu v krajině, uchovat odrůdy pro budoucí generace a jako kulturní dědictví, aktivně vytvářet odrůdy adaptované na místní podmínky, postupně adaptované na klimatické změny, produkovat potraviny s vysokou výživovou hodnotou, odolné chorobám a škůdcům a nezávislé na mnoha vstupech (pesticidy, herbicidy, průmyslová hnojiva). Cílem profesionálních osivářských firem je z podstaty jejich existence především dosahovat co nejvyššího zisku.

Dalším argumentem je také tématika nekalé konkurence. Za nekalou konkurenci je na místě považovat subjekty, které se snaží získat kontrolu nad osivem, a ve prospěch zisku potlačovat přirozená práva drobných zemědělců. Toto je třeba správně rozlišovat.

Organizace uchovávající semena, farmáři a drobní pěstitelé naopak zcela jistě nejsou nekalou konkurencí, ale nutnou součástí produkce, uchovávání a šíření osiva. Bylo by krátkozraké posilovat roli majoritních osivářských firem.

Farmáři i pěstitelé mají z definice právo sklízet, uchovávat a dále používat vlastní osivo, a toto právo má být v plném rozsahu naplňováno. Žádáme vás, abyste pracovali na zachování a rozvoji zcela svobodného přístupu lidí žijících v krajině k osivu.

Žádáme vás také, abyste pracovali na omezení vlivu firem či korporací, které využívají chytrost či lobbing k monetizaci uměle vytvořených práv vlastnit či manipulovat se základními přírodními zdroji, jako je osivo (či v jiných případech pitná voda, půda apod.).

Navrhujeme v aktuálním znění nařízení učinit následující změny, aby výsledný návrh podpořil zachování životně důležité diverzity osiva, rostlin a s tím související diverzity v krajině. Body je třeba prosadit, aby bylo možné současný úbytek biodiverzity nejen zastavit, ale do budoucna naopak pestrost rozvíjet, a to pomocí šíření různých odrůd nejen mezi malopěstiteli ale i mezi zemědělci.

Žádáme v projednávaném nařízení zejména:

1) Omezení definic „uvádění do oběhu“ a „profesionálního provozovatele“ (professional operator) na případy, kdy existuje záměr komerčně využívat PRM, s výjimkou ochranářských subjektů, jako jsou genové banky, semínkové knihovny a sítě uchovatelů (článek 3).

2) Odstranění všech omezení uvádění PRM na trh pro genové banky, ochranářské organizace a sítě (viz. článek 29). Tj. umožnění převodu PRM mezi genovými bankami a nekoncovými uživateli (farmáři apod.) a to i pro ziskové účely (bod 1.)

3) Plné provádění práva zemědělců podle článku 19 UNDROP na výměnu a prodej osiva uskladněného na farmě nebo jiného rozmnožovacího materiálu rostlin (článek 30).

4) Omezení definic „uvádění do oběhu“ a „profesionálního provozovatele“ na případy, kdy existuje záměr komerčně využívat rozmnožovací rostliny, s výjimkou zemědělců, kteří svá semena uchovávají nebo je předávají zdarma (článek 3).

Bezplatný převod osiva mezi koncovými malopěstiteli ale i mezi farmáři, genovými bankami apod. nesmí být považován za „uvádění do oběhu“.

5) Vyloučení GMO a NGT rostlin z definice „ochranných odrůd“ (článek 3).

6) Odstranění zbytečného prováděcího aktu o „odrůdách na zachování“ (článek 53) a prodloužení doby registrace odrůdy na 30 let (článek 69).

7) Vyjasnění, že test VCU by měl být prováděn za ekologických podmínek nebo za podmínek s nízkými vstupy pro konvenční odrůdy, stejně jako za ekologických podmínek pro ekologické odrůdy (článek 52).

8) Doplnění informací o právech duševního vlastnictví a šlechtitelských metodách do registrů odrůd (příloha VII).

9) Doplnění informací o právech duševního vlastnictví na oficiální značky

(článek 17)

Návrh dále podkopává nedávno přijaté ekologické nařízení EU a znovu otevírá kritické aspekty ekologického nařízení EU, které vstoupilo v platnost teprve v roce 2022, zejména s ohledem na uvádění do oběhu a produkci „organického heterogenního materiálu“ (jako jsou populace a geneticky nejednotné krajové rasy) a definice ekologického chovu. To vytváří kritickou nejistotu pro ekologické chovatele. V nařízení EU o ekologickém zemědělství by nemělo dojít k žádným změnám.

Proto také požadujeme vypuštění všech změn nařízení (EU) 2018/848 (článek 81).

Velice děkujeme za Vaší spolupráci, přejeme Vám hezké předvánoční dny!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru