Přirození predátoři škůdců aneb kámoši, na které se můžeme spolehnout
Tento článek pro vás připravila: Klára Jakubíková
Většina z nás zná slunéčka sedmitečná a o jejich významu při likvidaci mšic jsme slyšeli asi už na základní škole. Zvláště larvy (nejsou moc hezké, černé s velkou hlavou a oranžovou kresbou na zádech, velké asi do centimetru) jsou vítanými pomocníky. Existují i další hmyzí dravci, kteří mají velký vliv na stav škůdců na zahradě a mimo základní info doplním, jak jim na zahradě vytvořit zázemí, aby u nás chtěli zůstat.
Kromě slunéčka/berušky se hojně setkáme s dalším druhem slunéčka, česky druhovým názvem východní. Jsou to ty všelijak barevné, když si oblíbí nějaké místo (zvlášť žluté fasády jsou top), nakupí se tam klidně po sto jedincích na hromadu a na podzim se nacpou do všech škvírek, aby se jim podařilo přezimovat. Nejsou u nás původní, dostaly se sem jako pokus o biologickou ochranu ve sklenících a “zdrhly.” Jejich pomoc s mšicemi je samozřejmě výrazná, oproti našim druhům jsou výkonnější. Bohužel ale díky tomu ohrožují stav populace našeho místního sedmitečného kamaráda.
Dalším druhem, který, podobně jako slunéčka, dokáže ve stadiu larvy zkonzumovat klidně stovky mšic, jsou pestřenky. Jejich larvy jsou cca 2mm velké (na zadečku mají dlouhý osten — dýchací trubici a mohou působit lehce strašidelně), takže je těžké je v přírodě najít, ale dospělcům se lidově říká vosičky nebo vosíci. Jsou to mouchy, které svým vzhledem připomínají včely nebo vosy, při letu umí “stát” na místě, mají také význam jako opylovači. Pokud tedy chceme pestřenky přilákat k nám, potřebují květy, do kterých se nemusí složitě dostávat, musí být co nejvíc rozevřené, například miříkovité, řebříček ale i velké okrasné květiny.
Významní dravci, kteří umí zatočit s drobnými škůdci jsou škvoři. Loví v noci, u mě na zahrádce se jim líbí ve vykousaných paprikách po slimácích, ale můžeme jim vytvořit “škvorníky.” Stačí svázat trochu suché trávy do snopku a naplnit napevno květináč, ten dáme otevřenou stranou dolů na klacek (nebo můžeme na něco zavěsit), aby zůstal vnitřek suchý, nedotýkal se země a je to. Můžeme použít i staré hrnečky nebo jakoukoliv nádobu.
Myslím, že pavouky představovat nemusím, dále můžeme objevit například dravé ploštice (např. zákeřnice) nebo parazitické vosy. Ty kladou vajíčka do housenek nebo housenku uloví a nechají ve skrýši s vajíčkem, aby ji vylíhlá larva mohla zkonzumovat. Význam pro ně mají hmyzí hotely, ale stačí ponechaná hromada dřeva nebo klestí. U hmyzích domečků je důležité umístit je mimo přímé slunce a ne na příliš frekventované místo, aby se nájemníci neváhali zabydlet. Navíc je to skvělý tip na vycházku pro materiál a následně tvořivé odpoledne i s dětmi.
Nad rámec hmyzí říše můžeme počítat například s obojživelníky, tedy žábami a pokud necháme v klidném koutku hromádku listí a větví, může nám do zahrady přibýt i ježek. Na množství stromů nebo keřů v nejbližším okolí závisí množství ptáků a jejich vliv na hmyzí populaci taky nemůžeme opominout. Samozřejmě záleží i na okolní zástavbě a velikosti zahrady a je na každém z nás, koho všeho na naší zahradě uvítáme.
Větší prostor pro další život na zahradě pomůže nastolit rovnováhu v tom smyslu, že k přemnožení těch škodlivých hmyzáků nebude docházet tak často a v takové míře. Vždy při silném výskytu škůdců jejich predátorům chvíli trvá, než se namnoží a populaci zválcují, chvíli to tedy může vypadat, že se nic nestane a náš projekt pohltí apokalypsa. Pokud jim vytvoříme i malý prostor, kde se kuklit nebo zazimovat, jak píšu výše, jednak zahradu budeme mít daleko živější a pestřejší, ale i méně starostí se škůdci.
Bohužel přípravky biologické ochrany jako parazitičtí roztoči nebo vosičky k zakoupení mimo velké skleníky význam nemají, ale existuje například přípravek Nemaslug, kdy do půdy aplikujeme parazitické hlístice, co likvidují slimáky. Vyplatí se opět na větších plochách. Ale podpora našich místních druhů a péče o ně je důležitá daleko víc. A nejen pro nás a naše zahrádkářské úspěchy.
