Hurá do babího léta
Článek pro vás připravila: Klára Jakubíková
Tipuju, že v tomto čase vás zastihnu v největším fofru sezony. Sklizeň vrcholí. Upřímně doufám, že panuje spokojenost a pokud ne, tak že přijdete na to, kde je zakopaný pes a jádro problému. Každý zahradník svádí souboj s danou sezonou, vybaven dosavadními znalostmi a zkušenostmi a každý rok může být v něčem úplně nový i pro matadory.
Pokud pracujete na co nejvyšší soběstačnosti, ze zimní zeleniny lze ještě vyset rychlerostoucí ředkvičky, špenát, polníček a podzimní salát nebo rukolu, zimní cibuli a brukve, jako zelí nebo kapusta. Určitě se vyplatí brukoviny předpěstovat a na pozemek vysázet sazeničky. Na konci září už lze vysázet i ozimý česnek. I bylinky na nať jako petrželka nebo pažitka na zimu ještě stihnou krásně vzejít.
Musím dodat, že se zimní zeleninou jdou páchat onačejší kousky, pokud se dáte na permakulturní pěstování. Návrhům k permakultuře se budu věnovat v některém z dalších příspěvků samostatně, i tak určitě doporučuju omrknout tohle téma na Instagramu nebo Pinterestu, je to pastva pro oči a lázně pro kreativní zahradnickou mysl.
Je nejvyšší čas zaštípnout vrcholy rostlin rajčat, paprik (ty, pokud mají hodně květů, tak klidně probrat, ať rostlina co nejvíce plodů dotáhne do zralosti). Co ale nezbytné je, tak údržba — odstraňování starých, nemocných listů a udržení vzdušného porostu u nejen už vyjmenovaných druhů, ale i tykví, okurek nebo cuket (letos při tom horku klidně může ještě nějakou dobu plodit). Stejně tak se díky ranní rose zvýší tlak chorob — plíseň na rajčatech, padlí, atp.
Vyplatí se i prohlížet a případně likvidovat naskočené dýně, co nejsou v dobrém stavu nebo co rostlina viditelně nezvládne dotáhnout ke zralosti.
Při současném (neustále!) horkém počasí se vyplatí nepodcenit zálivku. Ačkoliv, v oblastech, kde dlouho vydatně nepršelo, ani zálivka leckdy nemusí stačit. Rostliny mohou mít problém s dozráváním plodů nebo naopak obtížně vzcházet.
Pokud chceme přesadit jahody, prvních 14 dní v září je poslední šance (1x za 3, 4 roky je dobré je přemístit na nový, vyhnojený pozemek pro udržení plodnosti a zdraví sazenic). Hlavní je ale vyčistit záhonky od plevelů, zbytků rostlin a postupně je chystat na zimu. Tímto krokem si ale ušetříme hlavně práci příští rok, kdy nebudeme zbytečně bojovat s přerostlými plevely nebo s chorobami (které se z posklizňových zbytků mohou šířit na novou výsadbu a ponecháním na pozemku bychom jim ulehčili přezimování). I úklid skleníku je vhodné neodkládat.
Postupně můžeme sklizené záhony mulčovat (mulč je důležitý hlavně u zimních výsadeb, pomůže chránit rostliny před mrazem), přihnojovat a pokud kompostujete, tak ideálně kompost provzdušnit ještě před nástupem zimy, abychom urychlili rozklad zbytků. Pomůže také záhony po sklizni aspoň překopat, aby se neodpařovalo zbytečně moc vody. Taky může pomoct zelené hnojení, jako hořčice nebo svazenka. K tomuto tématu ještě chystám vlastní příspěvek.
Většinu údržby můžeme posunout do pozdějšího podzimu, teď hlavně užívejte zasloužených plodů. Prožíváme období, kdy toho zahrada nadělí úplně nejvíc a je důležité uložit si tu krásu a hojnost na pošmourné podzimní a zimní dny. Ještě jednou popřeju bohatou úrodu a jdu chystat dýňové gnocchi a cuketový perník :).