Připravila Klára Jakubíková
I když chladnější počasí s kratšími dny ukazuje, že vegetační sezóna se blíží ke konci, práce na zahradě zdaleka nekončí. V říjnu bychom měli dokončit sklizeň pozdní zeleniny, zajistit ochranu rostlin před mrazem, vysadit ovocné stromy a keře a připravit zahradu na nadcházející zimu. Bude nás čekat i příprava záhonů na další sezonu.
Doporučuju sledovat předpověď počasí ohledně přízemních mrazíků, zvláště ve vyšších polohách. Postupně, ale hlavně v návaznosti právě na ranní mrazík je nutné sklidit všechno, čemu by mohly nízké teploty uškodit. Nejvíc se to týká dýní a cuket, kořenovou zeleninu je nutné sklidit až před silnými mrazy (ale pravděpodobně bude připravená ke sklizni v průběhu října i tak), naopak kadeřávku nebo růžičkové kapustě může mráz v chuťových vlastnostech dokonce prospět. Čeká nás taky sklizeň ovoce — jablek a hrušek.
Že s říjnem přichází čas na vysázení ozimého česneku, je, myslím, známá věc (a ten čas potrvá klidně skoro do prosince — podle toho, kdy u vás půda promrzá, jakou máte odrůdu, ale často se řídíme prostě zvykem a informacemi z okolí, chce to zkusit, jak to bude vyhovovat právě vám), co je ale méně známý fakt, tak že můžeme vysázet (nebo vysít) i ozimou cibuli, která poskytne úrodu brzy na jaře. Stejně tak se dá vysít i špenát nebo polníček pro jarní sklizeň a ledové saláty (ty je potřeba chránit netkanou textilií).
Ještě dodám, že říjen je ideální čas na výsadbu ovocných stromů, přes zimu zakoření, a tak na jaře rychleji porostou. Nachystáme velkou jámu s kvalitním kompostem (nebo co je k dispozici, kvalitně vyhnojit je ale základ), důležité je nepřemokřit kořeny, kdyby byl podzim teplý a pro jistotu bychom nové stromky sem tam zalili. Pokud už se staráme o vzrostlý sad, je dobré odklidit shnilé a spadané plody jako prevenci chorob, a provést řez stromů po opadu listů. Hlavně peckoviny (třešně, švestky) — tento termín snižuje riziko nemocí ve dřevě. U mladých stromků můžeme povápnit kmínek (ale můj děda vápní i vzrostlé stromy) — je to prevence před popraskáním způsobeným mrazy.
Čeká nás také úklid a údržba zahrady. Všechno listí, posklizňové zbytky ze záhonů — pokud nejsou napadené chorobami, můžeme využít jako mulč nebo zkompostovat (pokud bychom kompost zakládali, podzim je nejvýhodnější termín). Nemocný materiál v kompostu se stává zdrojem chorob na další sezony, je tedy lepší buď spálit nebo obecní či komunitní kompostárny při likvidaci posklizňových zbytků pracují s vyšší teplotou, takže zárodky chorob zlikvidují. Postupně je také důležité zazimovat skleník a všechno nářadí (hlavně hadice, aby mrazem nepraskaly).
Připomenu i okrasnou část zahrady, kdy je nejvyšší čas pro sběr semínek na další sezonu, údržbu stromů a keřů, případně zamulčování méně odolných druhů. Také vyséváme okrasné cibuloviny.
Ještě se dá vyset i zelené hnojení (zvlášť pokud máte vyvýšené záhony nebo pracujete v nějakém systému bez rytí) — i málo vzrostlé rostliny chrání půdu před mrazy a živiny v půdě před vyplavením. Čím dříve zasejete, tím lépe.
Blíží se taky čas (a kdo pracuje s ozimými plodinami, tomu už nastal) plánování další sezony. Mimo příjemnější start na jaře je to taky krásná činnost na dlouhé večery, kdy se můžeme zase těšit na léto.
