Co nás na zahradě čeká v listopadu?
Na co se připravit, jaké plodiny musíme sklidit, jaké můžeme vysadit a jak na správné hnojení?
Článek připravila Klára Jakubíková
Péče o plodiny
Listopadové počasí, a zvláště přízemní mrazíky, budou určující pro velkou část podzimních prací. Ozimou listovou a kořenovou zeleninu je nutné sklidit, pokud by mrazík měl přijít, aby nedošlo k poškození (pak se zelenina rychleji kazí nebo nejde uskladnit vůbec), růžičková kapusta nebo kadeřávek naopak mrazem získává na chuti a pohodlně si můžeme chodit utrhnout jenom potřebné množství na vaření a rostliny nechat venku během celé zimy.
Průběh listopadu je také poslední šance pro výsadbu ovocných stromů, pokud půda není příliš zmrzlá. Je také čas pro ozimý česnek — ozimé odrůdy jsou odolnější proti chorobám, na jaře “utečou” růstem některým škůdcům a po sklizni ještě uvolní záhonek na pozdnější výsevy i třeba pro fenykl, pozdnější mrkev, luskoviny nebo listovou zeleninu. Navíc pokud se u vás jarnímu česneku nedaří, možná tkví problém právě v tomhle a určitě ozimou odrůdu zkuste.
Lze také ještě vyset zelené hnojení, např, hořčici, dají se sehnat i luskoobilní směsky. Vzejde na jaře, ochrání živiny v půdě a půdní vlhkost a třeba do květnových výsadeb může klidně zůstat na místě.
Ochrana rostlin před mrazem
Jako ochranu před mrazem na holé záhony můžete použít i vrstvu kompostu nebo mulče, např. spadané listí ze stromů. Pokud je ale napadeno chorobami (např. strupovitost jabloně, padlí apod.), doporučím jej raději zkompostovat, aby se zabránilo rozšíření choroby. Správné kompostování spory plísní zlikviduje. Zamulčovat je dobré taky okolo keřů, mladých stromků nebo mezi květinami v záhonech. Citlivější druhy (zvláště se to týká okrasných zahrad) zakryjeme chvojím, slámou, ale lze použít i textilii, která ochrání před mrazem, nicméně první dvě varianty jsou zadarmo a to se vyplatí.
Hnojení
V průběhu listopadu (ale klidně i později, do zámrazu) musíme také vyřešit hnojení. V případě přihnojení kompostem je to jednoduchá práce a stačí jím záhony zakrýt, jak popisuju v předchozím odstavci. Pokud pěstujete ve vyvýšených záhonech nebo v systému bez rytí, stačí kompost pravidelně doplňovat.
Pokud máte k dispozici živočišná hnojiva, ty je nutné zarýt pod povrch půdy, rytí vás bude čekat i v případě, kdy máte méně kvalitní půdu plnou hrud. Mráz je rozbije a lépe připraví na následující sezonu. V případě, že nemáte ani kompost ani hnůj nebo nic dalšího, přinejhorším jde živiny do půdy dodat i minerálními hnojivy, ale pro dlouhodobou a kvalitní produkci zeleniny je tohle nedostačující řešení. Jestli je v okolí zemědělské družstvo, chovatel koní nebo obecní kompostárna, určitě bude něco k dispozici. Nevynechám doporučení založit si kompost vlastní.
Jedenkrát za 2 — 3 roky taky musíme zahradu povápnit. Jednak upravíme půdní pH, aby se lépe uvolňovaly živiny, které potřebujeme, jednak je jednou z živin, kterou rostliny vyžadují. Existuje x doporučení, že stačí použít skořápky od vajíček, ale musí se takto dodávat do půdy dlouho a pravidelně, pomalu se rozkládají a vápník pro rostliny dlouho není k dispozici. Rychlejší cesta je použít vápenec dostupný z hobby obchodu — hlavně v případě, že rostliny v letošním roce trpěly na choroby, špatně vzrůstaly a nedostatek vápníku prozradí nejčastěji rajčata. Na spodní straně plodů se tvoří velká černá skvrna, která postupně způsobí hnilobu plodu, ale ze začátku je tvrdá a suchá.
A pozor, pokud se na podzim rozhodnete pro hnojení, vápnění vynechte, zbytečně byste přicházeli o živiny, hlavně o dusík. Vápnění lze provést i na jaře. V obou termínech stačí celou plochu “pocukrovat,” stačí lehce. Efekt je ale velký a pro zdravé rostliny nezbytný.
Doufám, že jste si letos již užili pumpkin spice latté, dýňovou polévku a další podzimní radosti. Budu se s Vámi těšit na Vánoce a pomalu začneme plánovat další sezónu. Správný zahradník nikdy nespí :D.
