V Bruselu se právě rozhoduje o budoucnosti osiva v Evropské unii. Zní to jako téma pro právníky a úředníky, ve skutečnosti ale může ovlivnit i to, jaká semínka budou mít za pár let v rukou zahrádkáři, farmáři, školy nebo komunitní zahrady. Proto se Semínkovna jako jedna z více než dvou stovek evropských organizací připojila k otevřenému dopisu ministrům zemědělství členských států EU. Dopis reaguje na návrh nového nařízení o produkci a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu rostlin, zkráceně PRM (Plant Reproductive Material). Jde o legislativu, která určí pravidla pro to, jak se budou v EU množit, registrovat a prodávat semínka a sadba. Na první pohled technický dokument ve skutečnosti nastavuje rámec pro to, jakou pestrost plodin si v Evropě zachováme – a jaký prostor dostanou drobní semenáři, farmáři, komunitní semenné banky a lidé, kteří si semínka uchovávají doma.
Co je v sázce
Současný návrh podle koalice více než 200 organizací nedává dostatečný prostor pro uchovávání a rozvoj tradičních a lokálně adaptovaných odrůd. Právě tyto odrůdy ale často dobře snášejí místní podmínky, jsou odolnější vůči extrémům počasí a nesou v sobě kus kulturní paměti krajiny. Zároveň návrh dostatečně nechrání nekomerční výměnu osiv mezi farmáři a komunitami a ztěžuje rozvoj malých a inovativních semenářských iniciativ. Obáváme se, že v této podobě by nařízení mohlo posílit už tak velmi silné postavení velkých komerčních firem. Čím víc se trh soustředí do rukou několika málo hráčů, tím víc se zužuje genetická diverzita plodin. V době klimatické změny, sucha, přívalových dešťů a dalších výkyvů je to podle nás velmi nebezpečný směr. Pestrost odrůd totiž není luxus, ale pojistka – pro potravinovou bezpečnost, zdravější krajinu i schopnost přizpůsobit se budoucím změnám.
Co v otevřeném dopise požadujeme
Otevřený dopis, k němuž se Semínkovna připojila, neodmítá regulaci jako takovou. Naopak. Usiluje o to, aby byla nastavena tak, že ochrání veřejný zájem, práva pěstitelů a pestrost plodin, ne pouze obchodní modely několika velkých firem. Koalice organizací proto žádá, aby z působnosti nařízení byly jasně vyňaty nekomerční aktivity zaměřené na uchovávání a sdílení semínek. Patří sem komunitní semenné banky, semínkové knihovny, školní projekty nebo lokální výměny osiva mezi farmáři a zahrádkáři. To, co děláme v rámci Semínkovny, není obchod s osivem, ale komunitní práce s živým dědictvím a vzděláváním.
Důležitým tématem dopisu je také právo farmářů a pěstitelů na osivo. Jde o možnost vyprodukovat si vlastní semínka, znovu je zasít, vyměnit se sousedem nebo sdílet v komunitě. Toto právo je zakotveno i v mezinárodních dohodách, k nimž se EU hlásí, a nové nařízení by ho mělo jasně respektovat a chránit, ne nepřímo oslabovat.
Další oblastí, které se dopis věnuje, jsou pravidla pro registraci odrůd. Pokud je registrace finančně nebo administrativně příliš náročná, v praxi si ji mohou dovolit jen velké společnosti. Koalice proto prosazuje, aby registrace tradičních, konzervačních a tzv. heterogenních odrůd byla dostupnější, levnější a více decentralizovaná – tak, aby se do legálního systému dostaly i odrůdy vznikající v malém měřítku, často přímo v komunitách.
Dopis také upozorňuje na to, že odrůdy určené pro ekologické nebo nízkovstupové systémy hospodaření by měly být testovány v podmínkách, pro které jsou určeny. Pokud se testuje jen v intenzivním zemědělství, nikdy nezískáme věrohodný obrázek o tom, jak si daná odrůda povede v ekologickém nebo šetrném systému.
Samostatným tématem je ochrana malých a nano semenářských podniků a neziskových iniciativ před nepřiměřenou administrativní a finanční zátěží. Právě tyto subjekty často nesou velký díl péče o pestrost odrůd i odborné znalosti, které v běžném komerčním systému nemají prostor. Pokud na ně uvalíme stejné povinnosti jako na velké firmy, mnoho z nich jednoduše skončí.
A nakonec je tu otázka transparentnosti. Koalice požaduje, aby v registraci odrůd a odrůdových katalozích bylo jasně uvedeno, jakými šlechtitelskými metodami byla odrůda vytvořena a jaká práva duševního vlastnictví se k ní vážou. Zemědělci i spotřebitelé mají právo vědět, co pěstují a co kupují.
Hlas z Česka
Za Semínkovnu téma shrnuje Klára Hrdá, zakladatelka iniciativy a jednatelka spolku:
„Za posledních deset let vidíme, jak obrovský zájem mají lidé o semínka, staré odrůdy a lokálně přizpůsobené plodiny. Domácí semenaření a komunitní sdílení semen nejsou konkurencí pro velké firmy, ale pojistkou pro budoucnost – pro pestrost, soběstačnost a odolnost krajiny.Pokud by nové evropské nařízení znesnadnilo práci komunitních semenných bank, semínkových knihoven a malých semenářů, zaplatíme za to v budoucnu mnohem vyšší cenu – ztrátou genetické diverzity a zranitelnějším potravinovým systémem,“ dodává.
Pro Semínkovnu je připojení k tomuto otevřenému dopisu přirozeným pokračováním toho, co děláme už deset let: chránit rozmanitost pěstovaných plodin, podporovat domácí semenaření a vytvářet prostor, kde se semínka stávají mostem mezi lidmi, místy a příběhy.
Co bude dál
Vyjednávání o podobě nařízení PRM teď vstupuje do závěrečné fáze. V nejbližších týdnech budou členské státy formulovat společnou pozici Rady EU, se kterou následně půjdou do jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Právě v této chvíli je důležité, aby ministři zemědělství slyšeli nejen hlas velkých hráčů, ale i farmářů, semenářů, komunitních iniciativ a i jednotlivců či malých skupin. Semínkovna bude i nadále sledovat vývoj legislativy, sdílet zkušenosti z české sítě semínkových knihoven a přinášet informace o tom, co navrhované změny mohou znamenat pro domácí semenaření.
Pokud vás téma zajímá, sledujte naše kanály – budeme se k němu vracet a postupně přidávat další souvislosti i praktické pohledy z praxe.
Semínka jsou malá, ale to, co se děje kolem jejich legislativy, má velký dopad na budoucnost toho, co budeme jíst, pěstovat a předávat dál. 🌱
Originál dopisu v anglickém jazyce: 2025–11-25-Final_Joint-letter-Production-and-Marketing-of-Plant-Reproductive-Material-reform_incl.Signatories
Text dopisu v anglickém/německém jazyce a text tiskové zprávy najdete zde: https://www.eurovia.org/news/joint-letter-prm-reform-more-than-200-organisations-urge-member-states-to-protect-and-enhance-agrobiodiversity/
Text dopisu v překladu:
Brusel, 25. listopadu 2025
Společný dopis – reforma nařízení o produkci a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu rostlin (PRM):
Nevládní organizace, zástupci farmářů a šlechtitelů vyzývají členské státy k ochraně a posílení agrobiodiverzity
Vážený pane ministře,
v závěrečné fázi vyjednávání o novém nařízení EU o produkci a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu rostlin (Plant Reproductive Material – PRM) na úrovni Rady vás, my níže podepsané organizace, naléhavě žádáme, abyste chránil a posiloval agrobiodiverzitu a tím zvýšil odolnost naší potravinové produkce.
Ačkoli vítáme některé pozitivní prvky návrhu, jako jsou upravená pravidla pro registraci organických odrůd, je potřeba udělat více pro to, aby se umožnil rozmanitý trh se semeny, aby byla naplněna práva farmářů k osivu a aby zemědělci měli přístup k odrůdám přizpůsobeným jejich pěstitelským systémům.
Jako aktéři zapojení do ochrany, dynamického managementu, produkce, šíření a udržitelného využívání rozmanitosti našich pěstovaných rostlin vás žádáme, abyste napravil nedostatky současného návrhu Rady, které podrobněji vysvětlujeme níže, tak, abychom mohli v této důležité práci pokračovat.
Proč na rozmanitosti záleží
Rozmanitá semena a množící materiál jsou základem zdravých ekosystémů, pestré stravy a odolných agro-potravinových systémů. Umožňují plodinám přizpůsobovat se místním a měnícím se pěstitelským podmínkám, odolávat škůdcům a chorobám a podporují produkci různorodých a výživných potravin. Posilování této rozmanitosti je klíčovou politickou pákou pro adaptaci na změnu klimatu, protože zajišťuje, že zemědělci mají k dispozici genetické zdroje potřebné k vyrovnání se s rostoucí klimatickou variabilitou.
Přesto agrobiodiverzita v posledních desetiletích dramaticky klesá. Podle OSN bylo během minulého století ztraceno 75 % diverzity plodin v zemědělství a 75 % světové produkce potravin pochází pouze z 12 druhů rostlin a 5 druhů zvířat.¹ Tento trend je důsledkem důrazu na uniformitu a koncentrace trhu se semeny v rukou několika málo velkých firem. Navíc byla většina odrůd šlechtěna v podmínkách vysokých vstupů (hnojiva, pesticidy), a proto se nehodí pro pěstování v ekologických či agroekologických systémech, které navíc vyžadují mnohem širší spektrum plodin (i živočišných) druhů a odrůd.
Agrobiodiverzita stojí na nekomerčním sdílení rozmnožovacího materiálu (PRM), které farmáři a zahradníci používají pro šlechtění „na poli“ a dynamické řízení genetických zdrojů, a také na malých, lokálních producentech osiva, kteří často nabízejí širší spektrum plodinové rozmanitosti než někteří z největších hráčů na trhu.
Budoucí nařízení o PRM musí obsahovat silná ustanovení, která tento trend zmenšování rozmanitosti plodin a odrůd v polích zvrátí. Musí vytvořit prostor pro malé a střední šlechtitele, producenty osiva, zemědělce a další aktéry, kteří se podílejí na ochraně a dynamickém managementu širokého spektra genetických zdrojů a významně přispívají k udržení a rozvoji agrobiodiverzity.
Jak posílit agrobiodiverzitu a chránit potravinovou suverenitu
Aby budoucí legislativa PRM účinně chránila agrobiodiverzitu, vyzýváme tvůrce politik, aby:
1. Vyjmuli z působnosti nařízení činnosti sloužící k ochraně a dynamickému managementu genetické rozmanitosti.
Výměny a převody PRM, které probíhají za účelem šlechtění, ochrany nebo dynamického managementu rostlinných genetických zdrojů, by neměly být považovány za komerční uvádění na trh. Tyto praktiky jsou zásadní pro udržení rozmanitosti v polích a zahradách. Je nepřiměřené a nebezpečné pro ochranu agrobiodiverzity, aby podléhaly pravidlům určeným k regulaci komerčního trhu.
Účel ochrany agrobiodiverzity by měl být výslovně vyňat v čl. 2 odst. 4, stejně jako je tomu již nyní u výstav, výzkumu, šlechtění a úředních zkoušek.
2. Zaručili právo farmářů semena uchovávat, používat a vyměňovat – včetně finanční kompenzace.
Tyto praktiky v minulosti vytvořily bohatou agrobiodiverzitu a umožnily zemědělcům přizpůsobovat si semena vlastním potřebám a vzájemně si pomáhat v době krize. Jsou proto uznány mezinárodním právem (ITPGRFA, UNDROP, CBD) a musí být uznány i právem EU, a to mimo rámec nařízení o PRM.
Oceňujeme snahu článku 30 umožnit výměny osiva mezi farmáři, nicméně trváme na tom, že farmáři, kteří si vyměňují PRM za účelem šlechtění, ochrany a dynamického managementu v kontextu vlastní zemědělské produkce – a nikoli za účelem marketingu – nemají být považováni za profesionální provozovatele. Takové výměny nejsou uváděním na trh a neměly by podléhat rostlinolékařským a administrativním pravidlům pro marketing, ale pouze pravidlům platným pro zemědělskou produkci. To má farmářům umožnit vyměňovat PRM v množství, které odpovídá jejich produkčním potřebám.
3. Usnadnili registraci a používání starých i nových konzervačních odrůd pro všechny plodiny a bez geografických omezení.
Konzervační odrůdy jsou nesmírně důležité pro mnoho ekologických a agroekologických zemědělců i šlechtitelů. Omezení pouze na některé druhy nebo na region původu by bylo pro tyto zemědělce velmi škodlivé. Tato omezení je proto nutné odstranit a registrace konzervačních odrůd musí být jednoduchá, bezplatná a dostupná pro jakoukoli fyzickou či právnickou osobu.
Definice zároveň musí jasně uvádět, že jde o ne-hybridní, ne-GMO/NGT odrůdy, na něž se nevztahují práva duševního vlastnictví.
Všechny odrůdy vyvinuté pro pěstování za specifických podmínek (čl. 21 odst. 1 směrnice 2009/145/ES) a běžně známé ovocné odrůdy (čl. 7 směrnice 2008/90/ES) musí být zapsány jako konzervační odrůdy v novém odrůdovém rejstříku, aniž by to znamenalo další administrativní zátěž, aby byla zajištěna jejich další dostupnost.
4. Prováděli zkoušky VSCU (Value for Sustainable Cultivation and Use – hodnota pro udržitelné pěstování a využití) v ekologických nebo nízkovstupových podmínkách.
Udržitelnost nelze redukovat na jednotlivé znaky či geny. Musí být hodnocena systémově. Zkoušky VSCU by proto měly být u všech odrůd prováděny v ekologických nebo nízkovstupových podmínkách.
U odrůd vhodných pro ekologickou produkci musí být VSCU povinně prováděna v ekologických podmínkách, a to pro všechny druhy a ve všech členských státech.²
5. Snížili administrativní zátěž pro nano-podniky, aby byl možný rozmanitý trh se semeny a nedocházelo k jeho další koncentraci v rukou několika málo hlavních hráčů.
Navzdory závazku Evropské komise snížit administrativní zátěž pro malé a střední podniky (SME) alespoň o 35 % by nové povinnosti pro profesionální provozovatele jejich zátěž výrazně zvýšily a přiměly mnoho malých producentů osiva ukončit činnost.³
Nano-podniky s obratem nižším než 100 000 EUR hrají klíčovou roli při zpřístupňování široké rozmanitosti odrůd – zejména druhů – zemědělcům a zahrádkářům. Aby i nadále zůstala k dispozici regionálně přizpůsobená diverzita osiv, měly by být nano-podniky vyňaty z nových oznamovacích, administrativních a sledovacích povinností.
6. Zajistili transparentnost šlechtitelských metod a dostupnost informací o právech duševního vlastnictví.
Transparentnost – tj. označování a vytvoření veřejných a povinných databází o šlechtitelských metodách a právech duševního vlastnictví (IPR) vztahujících se k PRM uváděnému na trh – je nezbytná pro informovanou volbu a spravedlivý přístup.
Umožňuje šlechtitelům a zemědělcům mít k dispozici znalosti potřebné k rozvoji nových, rozmanitých a odolných (ekologických) odrůd. Je proto zásadní, aby informace o použitých šlechtitelských technologiích a o udělených právech duševního vlastnictví byly veřejně dostupné v národních i unijním odrůdovém rejstříku (příloha VII).
V situaci, kdy se dopady změny klimatu dále prohlubují a genetická rozmanitost plodin klesá, je nezbytné, aby nové nařízení o PRM odpovídalo potřebám aktérů, kteří v praxi pracují na ochraně a dynamickém managementu agrobiodiverzity – a to prostřednictvím těchto klíčových změn v předloženém návrhu.
S úctou
Níže podepsané organizace
Poznámky
¹ V posledních desetiletích proběhlo množství zásadního výzkumu a inovací „on-farm“, který realizovaly šlechtitelské a výzkumné instituce i organizace spojující producenty osiv. Zaměřovaly se na podporu dynamického managementu, cirkulace a uvádění do oběhu rozmanitých odrůd či populací všech plodin. Tyto inovace byly podporovány z veřejných evropských prostředků prostřednictvím rámcových programů a programů Horizont 2020 (projekty SOLIBAM, Diversifood, Cerere, Dynaversity, LIVESEED, LiveSeeding). Inovace v oblasti diverzních odrůd a populací, které tvoří základ udržitelnějších, nízkovstupových a odolných zemědělských systémů, musí být v nové legislativě zohledněny a dále posíleny.
² Více informací o přizpůsobených registračních protokolech pro organické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci viz policy brief projektu LiveSeeding o definici ekologického šlechtění pro registraci organických odrůd vhodných pro ekologickou produkci.
³ ARCHE NOAH, Bureaucracy against biodiversity. How new administrative burdens in the EU-PRM-Regulation could tighten agro-chemical control over our fields and plates. Květen 2025.
Podepsané organizace
GLOBÁLNÍ / EU / REGIONÁLNÍ
Agroecology Europe
Animal Advocacy & Food Transition
Balkan Seed Network Association, Banja Luka, Bosnia and Herzegovina
Biodynamic Federation Demeter International
Corporate Europe Observatory
European Consortium for Organic Plant Breeding
European Coordination Via Campesina
IFOAM Organics Europe
PAN Europe
Parents For Future Global
SAFE Food Advocacy Europe
RAKOUSKO
Achleitner Biohof GmbH
Apis‑Z Bio-demeter Imkerei
ARCHE NOAH
Bio Austria — Verein zur Förderung des Biologischen Landbaus
BirdLife Austria
Demeter Österreich
Erde & Saat
Erste Raabser Walzmühle M. DYK GmbH & Co KG
Meinklang (také pro Maďarsko)
Parents For Future Austria
Regionalwert Niederösterreich-Wien AG
ReinSaat GmbH
Vegans for Future Austria
BELGIE
BioForum vzw
Bond Beter Leefmilieu
Entraide & Fraternité
FIAN Belgium
Mouvement d’action paysanne
Nature & Progrès
Solidagro
Vitale Rassen
Voedsel Anders Vlaanderen
BOSNA A HERCEGOVINA
Foondacija ALICA, Banja Luka, Bosnia and Herzegovina
BULHARSKO
AGROLINK Association
Sdruzhenie PoleRani / PoleRani Association
STEP (Society for Territorial and Environmental Prosperity)
CHORVATSKO
ADIPA: Society for Research & Conservation of Croatian Natural Diversity
Association Biom — BirdLife Croatia
Biovrt — u skladu s prirodom
HSEP
ZMAG
ČESKÁ REPUBLIKA
Semínkovna, z. s.
DÁNSKO
Foreningen Frøsamlerne / Danish Seed Savers
Frie Bonder — Levende Land
Landsforeningen Praktisk Økologi
Permakultur Danmark
FINSKO
Maatiainen — det lantliga kulturarvet ry
FRANCIE
Confédération paysanne (France)
Fédération Nature & Progrès
Générations Futures
Le jardin voyageur
NĚMECKO
apfel:gut e.V.
Arbeitsgemeinschaft bäuerliche Landwirtschaft (AbL) e.V.
Arbeitsgemeinschaft bäuerliche Landwirtschaft Mitteldeutschland
Arbeitsgemeinschaft bäuerliche Landwirtschaft, Landesverband Bayern e.V.
Bioland Gärtnerei Haas
Climate Farmers
Dachverband Kulturpflanzen- und Nutztiervielfalt e.V.
Dachverband Ökologische Pflanzenzüchtung in Deutschland
Demeter e.V. (Germany)
Deutscher Imkerbund
Dreschflegel e.V.
Ernährungsrat Düsseldorf e.V.
Ev. Kirchengemeinde Gauting Umweltgruppe Grüner Gockel
Genbänkle e.V.
Interessengemeinschaft gegen Nachbaugebühren
Interessengemeinschaft gentechnikfreie Saatgutarbeit (IG Saatgut)
K&K Stauden
Keyserlingk-Institut
KoRnzept
Kultursaat e.V. — Züchtungsforschung, Kulturpflanzenentwicklung und ‑erhaltung auf biologisch-dynamischer Grundlage (také pro německy mluvící země)
Lebende Samen Living Seeds e.V.
LohmannsHof Gärtnerei
MAIZ treemedia e.V.
Mellifera e.V.
Mienbacher Waldgarten / Selbstversorger-Akademie
OpenSourceSeeds — Agrecol
PaLS gGmbH
Pomologen-Verein e.V.
Ritthalers Grüne Insel GmbH
Samenbau-Nordost-Kooperativ
Save Our Seeds
Schaugarten Schönhagen
Slow Food Deutschland e.V.
Verein zur Erhaltung der Nutzpflanzenvielfalt e.V. (VEN e.V.)
Verein zur Erhaltung und Rekultivierung von Nutzpflanzen (VERN e.V.)
Zukunftsstiftung Landwirtschaft
ŘECKO
Aegilops
Agroecological Network of Greece (Agroecology Greece)
Athens Organic Farmers Association
COB Greece
Mamagea Environmental Organisation
Naturefriends Greece
Northern Greece Organic Farmers Association
Open Farm
Panhellenic Animal Welfare & Environment Federation
SITO seeds
ZOPHOROS CRETE GREECE
MAĎARSKO
Magház Egyesület
IRS KO
Biodynamic Agricultural Association of Ireland
Cork Biodiversity Hub
Cork Community Garden Network
Cork Food Policy Council
Green Spaces for Health
Sow Diverse
Talamhbeo
The Rock Ballymacavany
Transition Kerry
ITÁLIE
Centro Internazionale Crocevia
Rete Semi Rurali
Slow Food
LUCEMBURSKO
SEED – Som fir d’Erhalen an d’Entwécklung vun der Diversitéit
NIZOZEMSKO
Biocyclische-Veganlandbouw Nederland & Vlaanderen
De BioTuinders
Federatie van Agro-ecologische Boeren
Foodrise
Stichting Zaadgoed
Toekomstboeren
NORSKO
KVANN — Norwegian Seed Savers
PORTUGALSKO
Association Demeter Portugal
CNA — Confederação Nacional da Agricultura
GAIA — Environmental Action and Intervention Group
Living Seeds Sementes Vivas SA
Plataforma Transgenicos Fora
ZERO — Associação Sistema Terrestre Sustentável
SLOVENSKO
Skutočne zdravá škola
ŠPANĚLSKO
(dlouhý seznam organizací ponechán v původním znění, jak je v anglické verzi dopisu – můžeš ho zkopírovat celý do blogu / dokumentu; ponechávám názvy organizací v originále, protože jsou vlastními jmény.)
A dále:
ŠVÉDSKO – FOBO
ŠVÝCARSKO – HORTUS OFFICINARUM, ProSpecieRara
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ – The Gaia Foundation’s Seed Sovereignty Programme (také pro Irsko)
