Jaká semínka (ne)patří do semínkovny?

Jaká semínka do semínkovny vybírat?

Do semínkové knihovny se nejlépe hodí semínka z vlastní sklizně, sebraná z chemicky neošetřených zdravých a vitálních rostlin. Mělo by se jednat o semínka z nehybridních odrůd, nejlépe takových, které dobře prospívají ve vaší zahrádce. V ideálním případě by mělo jít o tradiční krajovou odrůdu. Pamatujte na to, aby semínka byla dobře usušená, vyčištěná a zbavená nechtěných příměsí. U luštěnin myslete na ošetření mrazem coby prevenci napadení zrnokazem.

S čím začít?

Pro začátek jsou určitě vhodné rostliny a plodiny, které snadno vypěstuje a osemenaří i úplný začátečník. Tím zvýšíte šanci, že
se semínka po sezoně do semínkové knihovny opět vrátí. Ze zeleniny jsou to zejména běžné luštěniny (hrách, fazol), rajčata, papriky nebo
salát. Využít můžete i řeřichu, rukolu či mizunu. Velmi vhodné a oblíbené jsou také různé letničky a bylinky, jako je měsíček, lichořeřišnice, krásenka a další. Občas se v semínkových knihovnách objevují také semínka stromů, keřů, divokých rostlin i některá exotická semínka. Příležitostně se pořádají menší burzy sazenic, odkopků, přebytků trvalek nebo pokojových rostlin.

Kde je najdu?

Semínka z vlastní zahrady jsou vždy dobrá pro start každé semínkové knihovny. Vyjít můžete také z darů od přátel, rodiny či sousedů. Můžete také uspořádat veřejnou sbírku semínek nebo semínkovou burzu, kdy se zbylá semínka umístí do semínkové knihovny. O pomoc můžete požádat některou z již existujících semínkových knihoven. V nejzazším případě můžete semínka zakoupit. Pak ale vybírejte nehybridní a nemořené osivo. Vyhněte se odrůdám, u nichž je registrován držitel šlechtitelských práv.

Na co si dát pozor?

Do semínkové knihovny nepatří hybridní osivo a semínka mořená nebo sbíraná z chemicky ošetřených rostlin. Vyhněte se odrůdám, k nimž existuje držitel šlechtitelských práv. Do semínkovny nepatří semínka invazivních či chráněných druhů nebo semínka rostlin nějakým způsobem regulovaných zákonem (marihuana).
V semínkové knihovně nesmíte nabízet osivo odrůd, u nichž je registrován držitel šlechtitelských práv, bez souhlasu tohoto majitele. Za
porušení tohoto pravidla hrozí právní postih. Vlastník šlechtitelských práv, který by v semínkové knihovně nalezl svou odrůdu pod
stejným názvem, by mohl vymáhat náhradu škody z ušlého zisku.

Význam původních lokálních odrůd a jejich uchovávání

Jedním ze zmíněných poslání semínkových knihoven může být také zachování lokálně adaptovaných odrůd. Ty často nejsou komerčně zajímavé a atraktivní pro osivářské firmy. Přesto díky adaptaci na lokální podmínky přinášejí řadu výhod. Mnohdy vznikaly dlouhodobým
výběrem, ať už záměrným, nebo zcela náhodným, byly ovlivněné konkrétními místními podmínkami dané lokality či regionu
(„místní odrůdy“). Obvykle jsou dobře přizpůsobené určitým půdním a klimatickým podmínkám a místně se vyskytujícím stresům.
Mnohdy nesou také některé společné znaky, jako je chuť či skladovatelnost, jež odpovídají požadavkům lidí žijících v daném regionu.
Díky jejich sdílení v semínkové knihovně je šance, že je začne pěstovat a semenařit více lidí a tyto často cenné odrůdy neupadnou zcela
v zapomnění.

„Semenaření tvoří nedílnou
část naší cesty ke svobodě
a soběstačnosti.“
Carol Deppe

Hybridní odrůdy

Hybridní odrůdy vznikly zkřížením dvou odlišných rodičovských druhů. Díky tzv. heteróznímu efektu se často vyznačují mimořádnými
vlastnostmi. Obvykle se označují značkou F1 nebo hybrid. V dnešní době tento typ osiva v komerční nabídce převládá. Nehodí se ale pro domácí semenaření. Do dalších generací si neuchovává své vlastnosti a nelze jej adaptovat na lokální podmínky.
Pokud chcete dosáhnout opakovaně stejného výsledku, musíte si každý rok zakoupit nové osivo. Proto pro domácí semenaření vždy volte ty odrůdy, o nichž s jistotou víte, že nejsou hybridního původu.