Hybridní vs. nehybridní odrůdy

Důležité pojmy, které by měl znát každý zahrádkář

 

Připravila Nikol Lusková, doplnila Klára Hrdá

Láká vás pěstování vlastních plodin a ze všech stran se na vás valí kupa pojmů, které neznáte, ale možná by bylo dobré aspoň tušit, o čem je řeč? Hybridní odrůdy, volně opylované odrůdy a kupa dalších. V dnešním článku si je postupně rozebereme, to by bylo, abychom tomu společně nepřišli na kloub. 

Hybridní odrůdy

Zjednodušeně se dá říct, že hybridní odrůdy vznikají řízeným opylováním dvou vybraných odrůd. Výsledkem jsou pak odrůdy, který mají přednosti obou původně vybraných, v podstatě rodičů. Věděli jste, že hybridi se označují písmenem F? Mezi nejrozšířenější patří F1 a teď nemáme na mysli formule, jak by možná mnohé napadlo. 

Jaký je tedy celý význam tohoto označení? Nehledejte na tom nic složitého, F je označení hybridních odrůd a za ním zvolené číslo značí, o jakou generaci se jedná. F1 už jsme zmínili, v tomto případě se jedná o přímé potomky původních odrůd, F2 je druhá generace a F3 třetí.

Hybridní odrůdy vznikají zkřížením dvou různých rodičovských rostlin. V obchodě je poznáš tak, že sáčky se semínky jsou označené F1 nebo hybrid.  Rostliny z nich vypěstované se vyznačují jednotností a mohou mít výhodné vlastnosti, například vyšší výnos. Často je to ale podmíněno použitím chemických preparátů, bez nichž tyto odrůdy často v podmínkách zahrádek špatně prospívají. Pro udržení žádaných vlastností je potřeba si každý rok koupit nové osivo.  Tyto odrůdy obvykle nelze semenařit, protože z jejich semínek získáš potomstvo nesoucí různé vlastnosti. A ne vždy to budou takové vlastnosti, jaké očekáváš nebo chceš. Jinak řečeno si tyto odrůdy do dalších generací neudrží své dobré vlastnosti.

Výhody a nevýhody hybridních odrůd

Téměř vždy má všechno své pro a proti, to platí i v případě hybridních odrůd, pojďme se teď společně podívat na výhody a nevýhody spojené s jejich využíváním.

  1. Výhody - vyšší výnos, velikost plodů i rostlin
  2. Nevýhody — hybridní odrůdy můžou být méně chutné, nehodí se k semenaření, semínka si musíte kupovat každý rok nová

Nehybridní odrůdy

Nehybridní nebo-li volně opylované/sprášené odrůdy se dají rozdělit na spoustu dalších podkategorií. Společně se pojďme podívat na to, které to jsou a proč jsou vlastně v mnohém nehybridní odrůdy lepší.

V podstatě se dá říct, že nehybridní osivo je cesta k soběstačnosti a větší pestrosti druhů na vaší zahrádce. 

Nehybridní odrůdy jsou na druhou stranu, stabilní a jejich semenařením získáš další generace rostlin s obdobnými vlastnostmi. Jinými slovy: V dalších generacích získáváš přibližně stejný výsledek. Tyto odrůdy jsou často důležité pro uchování biodiverzity a lokálně adaptovaných vlastností.

Lokálně adaptované odrůdy vznikají dlouhodobým pěstováním v dané oblasti. Jsou přizpůsobeny specifickým klimatickým podmínkám i půdě a díky tomu jsou často odolnější vůči místním škůdcům a nemocem. Bez zachování znalosti domácího semenaření by tyto cenné odrůdy vymizely, jelikož se mnohdy komerčně nenabízejí. Proto je důležité se k tradici domácího semenaření vracet i dnes a uchovávat toto cenné dědictví.

Výhody a nevýhody nehybridních odrůd

U nehybridní odrůd to bude vlastně naopak. Co je u nich výhodou, hybridní odrůdy postrádají, naproti tomu nevýhody jsou kladné vlastnosti odrůd hybridních. 

  1. Výhody — plody bývají chuťově výraznější, lepší, lze je semenařit a tím i adaptovat na lokální podmínky, semínka není potřeba kupovat vždy nová
  2. Nevýhody — Výnos, vzrůst a velikost plodů může být v porovnání s hybridem nižší, ale záleží na dané odrůdě

Teď už se ale pojďme podívat na další pojmy, které se s nehybridními odrůdami pojí.

Stará odrůda

Staré odrůdy jsou v podstatě zahrádkářské klenoty uchovávané v genových bankách semen. Existují dva názory, jak určit staré odrůdy, někdo vám řekne, že musí být stará alespoň 100 let, jiní tvrdí, že stačí 50 let. Tyto odrůdy dnes už v komerční nabídce téměř nepotkáme.

Lokální odrůda

Lokální, někdy také krajové odrůdy, vznikly pěstováním vždy v jedné konkrétní oblasti, aby se dokázaly adaptovat na místní podmínky, půdu, různé škůdce a choroby. Tyto odrůdy jsou typické pro tradiční semenaření či zemědělství. Výhodou může být například to, že nejsou náchylné k chorobám a navíc nepotřebují tudíž chemické postřiky, hnojiva apod. k tomu, aby v dané lokalitě dobře prospívaly.

Rodinná odrůda

Tady vás jistě nepřekvapí, že se jedná o odrůdy předávané z generace na generaci v rámci rodiny. Rodinné odrůdy se trochu prolínají i s odrůdami lokálními. Pokud rodina po generace žije na jednom území, v podstatě se dá současně označit i za odrůdu lokální. Zeptejte se vašich maminek či babiček, jestli doma náhodou nějaký takový poklad nemáte taky.
Příkladem je dnes mezi zahrádkáři poměrně známá odrůda hrachu “Hejzlarová”

Hrách “Hejzlarová”

Pomohl vám dnešní článek s orientací ve světě odrůd? My doufáme, že ano. Jestli zatím na svých zahrádkách máte převážně hybridní odrůdy, nevěště hlavu, každý nějak začínal a neznamená to, že děláte něco špatně. Pokud ale chcete začít pěstovat ze semínek nehybridních a nevíte, jak k nim přijít, projděte si naše stránky, kde se dozvíte všechny potřebné informace o semínkových knihovnách a semenaření celkově.

Přejít nahoru